Právě oni jsou totiž těmi, kdo reprezentují sportovní svaz a zároveň těmi, kdo se starají o hladký a férový průběh klání dvou soupeřů v jakémkoli sportu. Vždyť bez soutěže by nebyla motivace. A bez motivace by nebyl sport. Naštěstí jsou mezi námi tací, kteří se této nesmírně důležité role hodlali chopit. My si dnes představíme jednu z odvážných. 

Přestože se u děvčat nesluší hovořit o věku, tentokrát lze učinit výjimku. Dle občanského průkazu má stále ještě –náct, přesto se odhodlala učinit velký životní krok. Sebrala odvahu, hodila za hlavu všechny kritiky, kteří jí něco podobného rozmlouvali. A přihlásila se na školení pro florbalové rozhodčí. Mladá hráčka ženského A-týmu FBŠ Jihlava a zároveň čerstvá vysokoškolačka Kristýna Šťastná dodává odvahu všem váhajícím. Za zkoušku totiž nic nedáte.

Proč se mladá florbalistka rozhodla přihlásit na školení a stát se rozhodčím? „Mám ráda výzvy. V životě i ve sportu. Pískání je nesmírně zajímavá práce a já si ji chtěla zkusit. Třeba mě to začne bavit a budu pískat ráda. A třeba taky ne. V tom případě se přece nic neděje,“ nedělala ze svého odvážného rozhodnutí přílišnou vědu.

„V minulém roce si některé spoluhráčky udělaly rozhodcovskou licenci a já se přiznám, že jsem jim postupem času tak trochu začala závidět. Nešlo odolat,“ uculovala se a dodala: „Hlavně doufám, že mi to půjde,“ vyjádřila mírné obavy ze své nadcházející premiéry s píšťalkou.

Aby se člověk mohl stát florbalovým rozhodčím, nestačí pouze snaha a chuť do této práce, byť právě tohle je tím správným hnacím motorem. Je třeba absolvovat povinné školení, semináře a složit předepsaný test. Má mladá studentka obavy z této zkoušky? „Moc se nebojím. Ale sama vím, že abych to úspěšně zvládla, nesmím podcenit přípravu a musím se pořádně podívat na pravidla a testovou baterii pro rozhodčí. Myslím, že mi to zároveň může pomoct i při hráčské kariéře,“ nastínila svou představu o školení a blízké budoucnosti.

Ostrý soutěžní zápas v minulosti ještě nepískala. Nyní ji čeká, v případě úspěšného složení zkoušek, velká premiéra. Jaká má očekávání před začátkem první sezony v roli dámy v černém? „S ohledem na začátek vysokoškolského studia a hráčskou kariéru je mi jasné, že to zpočátku bude trochu boj s volnými termíny. Myslím ale, že to nějak skloubím a půjde to. Teprve pak uvidíme, co od toho budu moct čekat,“ připomněla další činnosti, jež její kariéru doprovází.

Jak se Týna těší na to, až vstoupí na hřiště a bude moct rozhodovat? „Celkem se těším, jen mám trochu obavy z toho, že první utkání pro mě budou obtížná. Než si na všechno zvyknu. Ale věřím, že se to brzy srovná a bude to v pohodě,“ odhodlaně odvětila.

Na závěr se nejde nezeptat na to, jak vysoko jako rozhodčí míří. Má nějaký vysněný cíl? Třeba licenci W? Anebo to prostě jde jen zkusit? „Samozřejmě se budu chtít co nejvíc zlepšit. Ale nějaký konkrétní cíl zatím nemám. V tuhle chvíli zatím preferuji hráčskou kariéru, takže cíle mám hlavně tam. Nicméně stát se může cokoli a třeba se to brzy změní,“ zakončila rozhovor odvážná florbalistka, která jde příkladem všem svým kolegyním a kolegům v jihlavském FBŠ. A jistě nejen tam.